Redaktoři se denně strachují, že nebudou mít na titulní stranu nic děsivého a tak někdy hrozí i jevy přirozenými, jako třeba táním sněhu na jaře.

Poslední dobou se na nás z médií valí samé hrozby. Jako by bylo málo tragédií skutečných, je potřeba každé vydání novin opepřit nějakou katastrofou virtuální, čili takovou, která co nevidět nastane. K tomuto zjištění stačí číst jen tituly článků. Protože chystá-li se něco neblahého na svět, republiku, přírodu, město, tu či onu společenskou skupinu, konkrétní osobu nebo na cokoliv jiného, pak zcela spolehlivě tento typ zprávy poznáte už podle nadpisu. Zaručeně v něm najdete sloveso „hroziti“. Redaktoři se denně strachují, že nebudou mít na titulní stranu nic děsivého a tak někdy ze zoufalství hrozí i jevy přirozenými, jako třeba táním sněhu na jaře. V archivu článků z hlavních deníků a časopisů za jeden rok jsem našel v titulcích slovo „hrozí“ víc než 12 000 krát. Zažehnaná nebo planá hrozba už pochopitelně tak neláká, tudíž se o ní obvykle už nedozvíme. Sloveso „nehrozí“ se vyskytlo v nadpisech článků jen  asi v 370 případech. Gramaticky správně zní věta, kdy „někdo hrozí někomu něčím“ nebo „někomu hrozí něco“. Tvořiví novináři sestrojí ale rozmanité kombinace.

Někdy v zájmu údernosti nadpisu odstraní skoro všechno až na to hrozící sloveso: „Hrozil přehradou“ (Blesk, 11. 12. 2010), „Větrníky hrozí“ (Vysočina kraj, 27. 4. 2009), „Hrozí arbitráží“ (Euro, 6. 10. 2008). Jindy se v těch vazbách tak zamotají, že už nevíme, kdo nebo co hrozí komu nebo čemu. Ještě že v nadpisu „Lékaři: Dnes hrozí infarkty!“ (Aha! 01. 10. 2010) je ta dvojtečka. Jinak by to vypadalo, že lékaři přitvrdili a že vyhrožují nejen odchodem, ale i tím, že nám přivodí infarkt. O vředech ani nemluvě v článku nazvaném „Hrozí nejen vředy“ (Ekonom, 7. 8. 2008).

Zde je pár vybraných hrozeb z našich novin. Citace zdrojů v zájmu úspornosti neuvádím, ale pro nevěřící Tomáše jsou k dispozici.

KDO (CO) HROZÍ ČÍM: Staré studny hrozí tragédiemi; Hradby hrozí zřícením; Plakáty hrozí útokem divočáka; Prasečí chřipka hrozí pandemií; Exekutory hrozí další radnice; Skála hrozí zřícením; Staré průkazy hrozí potížemi; Prior hrozí zchátráním; Jez hrozí prasknutím; Kanón hrozí důchodem; Hráz hrozí provalením; Vary hrozí stěhováním.

KOMU (ČEMU) HROZÍ CO: Vodoměrům hrozí zamrznutí; Mostu hrozí zdržení; Konci světa hrozí zánik; Česku hrozí křivka W; Ryšavému hrozí vředy; Městu hrozí zohyzdění; Čechům hrozí kanadská víza; Miss ČR hrozí další skandál!; Koním z Křižan hrozí jatka; Dobytku hrozí nákaza; Evropě hrozí v létě tma; Sklepům hrozí zborcení; Pohotovosti hrozí škrty; Páteční volbě hrozí fiasko; ČSSD hrozí vyšachování.

KDO (CO) HROZÍ KOMU (ČEMU): Klaus hrozí Ústavnímu soudu; Lípám u Molochova hrozí dřevorubci; Metan hrozí fotbalu v Orlové; Staré vrty hrozí pitné vodě; Bankroty hrozí dodavatelům; Kůrovec hrozí Šumavě; Ukrajina hrozí Gazpromu; Gazprom hrozí Ukrajině.

Někdy je potřeba děsící sloveso posílit: „Lidé z "domu hrůzy" hrozí radnici hladovkou“ (Hospodářské noviny, 06. 09. 2010). Hrozit je nejspíš potřeba neúnavně. I když tím ničeho nedosáhneme, ba dokonce něco schytáme: „Klauni hrozí, pak dostanou nářez“ (Sport, 21. 10. 2010), co by ale člověk neudělal proto, aby média měla o čem psát.

 

Autor: PhDr. Michael Babka, ředitel vývoje Soliditet Pokračování 16. března 2012