05.03.2026
Prohnal jsem výskyt slova „mluvčí“ analýzou textu článků. Ve zhruba 85 000 článků jsem hledal v těsném okolí slovesa, která vyjadřují aktivitu mluvčích. Ukázalo se, že mluvčí nejčastěji něco „uvádějí“ (22,6 %). Daleko méně něco říkají (17,4 %), sdělují (7,0 %), informují (5,6 %) nebo potvrzují (5,3 %) a zcela mizivě něco prohlašují (0,7 %), oznamují (0,7 %) nebo vyjadřují (0,3 %). V článcích jde zajisté o novinářskou interpretaci toho, co a jak z úst mluvčích vyšlo. Ale i tak se pozastavme nad významem slovesa „uvádět“. Neznamená náhodou mimo jiné také to, že něco načneme, zahájíme, jen jaksi nakousneme, jen tak, aby se neřeklo?
Stát se dobrým mluvčím či dobrou mluvčí není vůbec jednoduché. Nesporně na to existují sofistikované učebnice a školení. Nepátral jsem po tom. V rámci analýzy článků jsem ale vybral pár citátů a sestavil je do malého instruktážního a příkladového slovníku pro začínající tiskové mluvčí:
Archiv novinek
Mluví mluvčí? | Albertina dvacetiletá
![]() |
Jazyk český mě bude stále udivovat svou schopností přesně vystihnout podstatu věci. Vezměme slovo vyjadřující funkci a činnost v mediálním světě dnes velmi atraktivní. Je to mluvčí, zejména tedy mluvčí tiskový. Z řady vystoupení těchto styčných důstojníků, jejichž úkolem je odpovídat reportérům a zprostředkovaně veřejnosti na dotěrné otázky, jsem nejprve nabyl dojmu, že by měli být spíš přejmenováni na „nemluvčí“. Pak jsem ale svůj názor přehodnotil a vzdal hold českému jazyku. Protože oni nesporně mluví. Docela dost, plynule a školeným jazykem. Problém je ten, že nic neřeknou. |
Prohnal jsem výskyt slova „mluvčí“ analýzou textu článků. Ve zhruba 85 000 článků jsem hledal v těsném okolí slovesa, která vyjadřují aktivitu mluvčích. Ukázalo se, že mluvčí nejčastěji něco „uvádějí“ (22,6 %). Daleko méně něco říkají (17,4 %), sdělují (7,0 %), informují (5,6 %) nebo potvrzují (5,3 %) a zcela mizivě něco prohlašují (0,7 %), oznamují (0,7 %) nebo vyjadřují (0,3 %). V článcích jde zajisté o novinářskou interpretaci toho, co a jak z úst mluvčích vyšlo. Ale i tak se pozastavme nad významem slovesa „uvádět“. Neznamená náhodou mimo jiné také to, že něco načneme, zahájíme, jen jaksi nakousneme, jen tak, aby se neřeklo?
Stát se dobrým mluvčím či dobrou mluvčí není vůbec jednoduché. Nesporně na to existují sofistikované učebnice a školení. Nepátral jsem po tom. V rámci analýzy článků jsem ale vybral pár citátů a sestavil je do malého instruktážního a příkladového slovníku pro začínající tiskové mluvčí:
- Nemůžete říct: VYŠETŘUJEME TO
Musíte použít např.: V současné době jsou prováděny úkony k objasnění trestného činu. - Nemůžete říct: MAJÍ TO PRÁVNÍCI
Musíte použít např.: Legislativní práce jsou ve velmi raném stadiu. Nyní se zkoumají dopady na regulaci ekonomického prostředí, zatím nemůžeme návrh upřesnit. - Nemůžete říct: NIKDO TO NEČETL
Musíte použít např.: Případné rozhodnutí o navazujících právních krocích učiníme až po důkladném prozkoumání celého dokumentu. - Nemůžete říct: PTÁTE SE BRZO
Musíte použít např.: Ve věci probíhá správní řízení. V tuto chvíli bohužel nelze sdělit více informací. - Nemůžete říct: PTÁTE SE POZDĚ
Musíte použít např.: Postup proběhlých jednání ani jejich možné výsledky nebo dopady nemůžeme a nebudeme komentovat. - Nemůžete říct: NOVINÁŘI JSOU PITOMCI
Musíte použít např.: Na jednání bylo konstatováno, že vyjádření ministra v některých médiích byla interpretována nešťastně a citace byly nepřesné. - Nemůžete říct: NIC S TÍM NENADĚLÁME
Musíte použít např.: Postup ministerstva je takový, že konkrétní úřad upozorní a požaduje přijetí takových opatření, aby k podobnému pochybení už napříště nedošlo. - Nemůžete říct: ZAPLATÍ TO POPLATNÍCI
Musíte použít např.: Jde o samofinancovaný projekt s dlouhodobým přínosem do veřejných rozpočtů. - Nemůžete říct: ZAPOMEŇTE NA TO
Musíte použít např.: Není vyloučené, že se tomuto tématu bude věnovat nejbližší zasedání výboru.
![]() |
Autor: PhDr. Michael Babka Pokračování 9. března 2012 |


