29.02.2026

Jeho svatost zavináč | Albertina dvacetiletá

Vezměme takový „zavináč“ - @ znak, který ani nemá pořádné jméno a jakou závratnou kariéru udělal!

zavináč
Osud si někdy vybere jedince a vynese ho (často bez jeho většího přičinění) v krátké době do nebetyčných výšin. Nemám teď na mysli bytosti lidské, různé populární hvězdy, Miss čehokoli a podobně. Mám na mysli obyčejné symboly, znaky písma, s nímž se denně setkáváme. Tedy s některými. Přitom jsme je do jisté doby téměř neznali.

Vezměme takový „zavináč“ - @ znak, který ani nemá pořádné jméno a jakou závratnou kariéru udělal! Kdo před dvaceti lety věděl, že existuje a co vyjadřuje? A dnes se po něm jmenují televizní pořady, figuruje na titulních stranách většiny internetových časopisů a hlavně: žádný ze stamiliónů uživatelů internetu bez něj nepošle ani jediný e-mail!

Pro elektronickou komunikaci znak prý zavedl Ray Tomlinsson již v roce 1972, ale v té době by byl v našich zeměpisných šířkách vymýcen jako zhoubné hadí mládě, i kdyby nakrásně bylo kde ho uplatnit.

Ještě že @ za vás napíše počítač, i když kvůli tomu musíte přepnout z české na anglickou klávesnici nebo si pamatovat sekvenci ALT 64 či pravé ALT V, neřku-li jinou krkolomnou kombinaci tří kláves. Psát @ v ruce, vznikaly by dozajista příšerné krouceniny, asi jako když hudební nevzdělanec má stvořit houslový klíč. Zavináč, ač má již své jasné místo v psané i elektronické podobě, nemá příliš silnou pozici ve fonetické prezentaci. Všimli jste si toho, když vám někdo diktuje svou emailovou adresu, že se poněkud zarazí v momentě, kdy má vyjádřit zvukem tu krouceninu? „Zavináč“ je sice vžitý výraz, nicméně stále zní poněkud slangově, „et“ je příliš nevýrazné a může být zavádějící. Jazykozpytci by možná vymysleli jiné výrazy, jenže jazyk si nenechá nic vnucovat a je jasné, že zavináč časem bude uznán plnoprávným českým výrazem.

Zavináč se používal i před svým internetovým svatořečením, a to zejména v obchodě. Formální anglické označení znaku „commercial at“ slouží pro udání jednotkové ceny, což odpovídá českému „po“. Uvidíte-li někde napsáno tomatoes@50c/pound, nezkoušejte tam poslat mail, jde jen o sdělení, že rajčata jsou po 50 centech za libru. Český zavináč je nesporně výstižné označení. Ale pokud bychom vypsali soutěž o nejkrásnější a nejpoetičtější jméno pro znak @, tak by podle mého názoru vyhrály jiné země. Nejčastěji je znak přirovnáván k zvířatům nebo jejich částem. Opici nebo její ocásek připomíná Holanďanům, Němcům, Polákům, Srbům i Slovincům. Šnek čili hlemýžď je to pro Italy, Francouze a Korejce, zatímco Řekové v něm kupodivu vidí kachňátko a Rusové psa. Vedle češtiny se do gastronomie obrátila i katalánština (brioška), hebrejština (štrůdl) a švédština (skořicový závitek). Mě osobně se nejvíc líbí finské označení „mňau znak“ (miukumauku).

V každé pořádné hospodě (tj. té nejvyšší 4. cenové skupiny) si můžete poručit zavináče a víte, co dostanete. Kus kyselého a pikantního sledě naplněného převážně zelím a sešpendleného párátkem. K pivu docela dobrá komponenta. Poručit si ale zavináče v internetové kavárně, byl bych značně nejistý, co mi vlastně přinesou..

 

PhDr. Michael Babka
  Autor: PhDr. Michael Babka, ředitel vývoje Soliditet

Pokračování 2. března 2012

Archiv novinek